Polštáře se v průběhu věků radikálně vyvinuly, od dřevěných a porcelánových až po nejpohodlnější polštáře z husího peří dostupné v moderních supermarketech. V Číně patří porcelánové polštáře mezi nejlépe zachované pozůstatky z historie.

Ve starověké Číně nosili lidé složité ozdoby hlavy a polštáře se obvykle umisťovaly pod krk namísto hlavy. Tvrdé polštáře nejen poskytovaly ochlazující efekt, ale také pomáhaly zachovat jejich účes a zabránit tomu, aby se rozpadl.

Nejzachovalejší druhy polštářů v čínské historii jsou vyrobeny z porcelánu. Ty se poprvé objevily během dynastie Sui (581-618).

Nejstarší doposud objevený porcelánový polštář je model ve tvaru krabice nalezený v hrobce úředníka jménem Zhang Sheng v Anyangu v čínské provincii Henan a pochází ze 6. století.

Porcelánové polštáře získaly popularitu a měly nejrůznější funkce během dynastie Tang (618-907). Byly používány k podložení zápěstí pacientů, když jim čínští lékaři kontrolovali pulz před diagnózou, a k podložení paží těch, kteří psali se štětci, což dodávalo jejich ruce stabilitu. Navíc cestovatelé začali nosit malé porcelánové polštáře jako pomůcky na spaní.

Dynastie Song (960-1279) je obdobím rozkvětu čínské keramiky a porcelánových polštářů. Velikost polštářů i měřítko jejich výroby se zvětšovaly a objevily se nové výrobní techniky, designy a dekorace.

Bílý porcelánový polštář ve tvaru dítěte z dynastie severní Song je považován za jedno z reprezentativních děl tohoto období. Je zcela pokryt bílou glazurou, což mu dodává mírně žluté zbarvení a hladkou texturu.

Kombinace pocitu měkkosti a síly je vytvarována do podoby dítěte ležícího na prodloužené posteli, s rukama zkříženými v objetí a dvěma malýma nohama položenýma přes sebe. To je považováno za mistrovské dílo v historii čínské keramiky a nyní je uloženo v Zakázaném městě v Pekingu.

V dynastii Yuan (1279-1368) došlo k omezení volného rozvoje komoditní ekonomiky, což vedlo k úpadku lidových řemesel, včetně porcelánových polštářů.

Nicméně ty tvarované do podoby architektonických prvků nebo scénických rekvizit na témata z populárních dramat, oper a poezie té doby byly stále považovány za módní.

Výroba těchto polštářů byla obzvláště detailní, zejména polštáře z modro-bílého porcelánu z Jingdezhenu v provincii Jiangxi, které obsahovaly složité detaily.

Během dynastie Ming (1368-1644) a Qing (1644-1911) začaly být porcelánové polštáře nahrazovány měkčími polštáři, které se staly populárnější.

Přestože porcelánové polštáře byly v 50. a 60. letech stále vyráběny v severní Číně, v posledních desetiletích zmizely z každodenního života lidí.

Nicméně po mnoho staletí kondenzovaly lidové zvyky a zájmy z různých dob a ukazovaly nejvyšší úroveň řemeslného zpracování doby. (Kl)